www.bplusn.cz

27 let Učení, Růstu a Smíchu: PŘÍBĚH lUBOŠE pAZDERY

Milý a klidný hlas Luboše Pazdery zná každý, kdo někdy volal na helpdesk firmy B+N Czech Republic Facility Services s.r.o. Na této pozici pracuje už úctyhodných 27. let. V rozhovoru popisuje práci dispečera i jak zvládá krizové situace zákazníků.

Na jakou pozici jste do firmy nastupoval?

Nastupoval jsem jako dispečer v Obchodním centru Kotva, kde jsem pracoval i manuálně a neseděl jsem jen u počítače. Tam mě to taky bavilo, ale mě baví všechno (usmívá se).

Pro laika, který si to moc nedokáže představit, můžete popsat práci dispečera?

V Kotvě jsme pracovali u starého počítače Sauter. Také jsme regulovali vzduchotechniku, kotelnu a vůbec teplo po celé Kotvě. Navíc jsme dělali obhlídky zařízení a jejich údržbu.

Změna přišla roku 2000 pod francouzským majitelem, který nechal založit na Florenci hlavní dispečink pro celou firmu. Dřív měl každý svůj, včetně Kotvy. Největší byl na centrálním dispečinku dopravy hl. m. Prahy. Dohromady jsme měli jeden počítač a řekli nám, že nám udělají školení, ale doteď ho nemám. Roku 2022 zaplavily Karlín povodně, které se akorát u nás zastavily, pak jsme se přestěhovali do Holešovic.

Co jste původně vystudoval?

Elektromechanika. Pracoval jsem na Dříni v Poldi Kladno. Tam mě to taky bavilo, ale to je asi vždy dané i tím kolektivem. Scházíme se doteď a už to je 40 let, co se známe.

Vzpomínáte si na své začátky v B+N?

Tenkrát jsem nastupoval v roce 1996 do české firmy Optimal. Po dvou letech nás koupil francouzský majitel. Pak nás prodal dánské firmě ISS, a od nich firmu koupilo B+N.

Pod kým se vám nejlépe pracovalo?

Myslím, že aktuální podmínky jsou nejlepší. Hlavní je ale to, že mě práce baví a je různorodá. Záleží taky hodně na lidech. Můžu říct, že z 99 procent si se všemi rozumím.

Co máte v B+N na starosti dnes?

Zajišťuji 24hodinový dispečink sedm dní v týdnu, včetně soboty a neděle. Střídáme se s kolegou. Ale mám štěstí na kolegu i na nadřízeného, se kterým si rozumíme a vycházíme si vstříc. Pořád se něco děje, tak mám notebook stále u sebe i doma. Hlídáme zakázky po celé republice. Například pro ČSOB máme asi 25–30 kotelen, které pravidelně kontrolujeme. Jednoduše zajišťujeme pohotovost pro všechny zakázky, které mají ve smlouvě, že chtějí nonstop dispečink.

Máte nějakou vtipnou historku?

Trochu úsměvný je Dopravní podnik hl. m. Prahy, pro které jsme také zajišťovali pohotovost, ale už nám skončila. Ale jejich zaměstnanci nám stále volají i po 7 a 8 letech…

…dobří klienti se vrací?

„Tady nám něco nesvítí, přijeďte,“ volají nám. Když se ptám, kde to nesvítí a zjistím, že v Dopravním podniku, tak jim vysvětluji, že jim už sedm let služby neposkytujeme. Určitě tam už musí mít nová čísla. Ale zkouší to…

Máte nějaké životní krédo?

Hlavně přežít! Mohu si to dovolit říci, protože jsem měl před dvěma roky infarkt.

Chápu, že se pak člověk vrací ke kořenům a k rodině.

Přesně! Teď mám radost z vnuček. Nejstarší jsou 4, prostřední 3,5 let, nejmladší je rok a vnukovi bude 7 let. Nejlepší jsou děti, když nemluví a žvatlají. Nikdy jsem tomu nevěřil, ale s vnoučaty je to něco jiného než vlastními dětmi.

Kdybyste měl kamarádovi doporučit práci pro B+N, co byste vyzdvihl?

Pro mne je zásadní ekonomická stránka. Nikdy se neopozdily výplaty, a to je v této turbulentní době velmi důležité.

Máte tipy na zlepšení firemní kultury?

Na centrále šlape vše, jak má. Nevím tedy, jak to chodí venku u techniků. Protože fungujeme také jako nárazník, jsme první, kdo mluví s klientem v krizových situacích. Otázkou proto je, jak se klient chová k technikům.

Co vám pomáhá řešit krizové situace?

Určitě zkušenosti. Když na vás někdo do telefonu křičí, nemůžete mu to položit se slovy, ať´ si zavolá později. Musíte v klidu vyřešit všechno.

Taky se nám stalo, že nám volal někdo několikrát za noc někdo, kdo si chtěl objednat taxíka. Asi se v mobilu přehmátl o jedno číslo a dokola vytáčel dispečink, že chce taxi. Je jasné, že když už to bylo potřetí, tak jsem se také rozčílil. Ale dovolil jsem si to jen proto, že se nejednalo o naše klienta.

Když volá naštvaný klient, jak postupujete?

Snažím se ho uklidnit a zjistit co vůbec požaduje. Občas neví, co chtějí. Zjišťuji, kde je problém. Pokud je to havárie, posíláme ihned techniky.

Jak po tomto pracovním stresu relaxujete?

Zase tady, vždycky se zase něco stane, co vás nabije. Sport už moc nedělám, protože mám rozbitá kolena. Jinak jsem hrál košíkovou, tenis, fotbal… Je to tak 3 roky co jsem byl na operaci menisku. Když mi řekli, že příště by to chtělo vyměnit celé koleno, tak si rozmyslíte, jestli budete ještě běhat.

Jaké máte koníčky teď?

Sport, ale nejvíc dělám na práce okolo domu. A pak je to numismatika. Ne, že bych byl kdovíjak zapálený, ale baví mě koukat se na bankovky a mince. Nejde mi o peníze jako takové, ale líbí se mi ta precizní práce, zvláště u těch starších. Mám i francouzské bankovky od Alfonse Muchy a také mám i nějaké z exotického ostrova... Pět úplně nových bankovek. Krásně barevné a na každé je jedna nahá žena, pokaždé jiná, a to opravdu pěkně namalovaná. To by mohlo být i zarámované jako obraz, ale návštěvy by mi to okoukaly, a tak to mám raději schované.